.
Hodnota zlata je stejná jako v době, kdy se narodil Kristus
V Římě kolem roku 0 n. l. si mohl římský občan za jednu unci zlata koupit celou uniformu. V roce 2011 si businessman může také koupit svoji uniformu za jednu unci zlata. To ukazuje, že hodnota zlata se v průběhu staletí nezměnila.
http://byznys.ihned.cz/trhy-a-investice/c1-5234287 0-saxobank-hodnota-zlata-je-stejna-jako-v-dobe-kdy -se-narodil-kristus
Zlato jako investice nebo pojistka?
21.06.2011 - Mnoho lidí, kteří začínají mít v současné době strach o své úspory a přemýšlejí jak je ochránit, naráží v poslední době stále častěji a častěji na možnost investovat do zlata. Proč právě zlato, o kterém lidé říkají, že se ho nenajíte?
Zeptejme se na to centrálních bank v Číně, Rusku, Brazílii, Indii i dalších zemí a také manažerů fondů (například Billa Grosse z fondu PIMCO), které za zlato vyměňují své dolary, ruble, juany a vůbec veškeré měny, které nejsou v naší době kryté ničím jiným, než slibem příslušných vlád, že svým závazkům dostojí a zaplatí dluh včetně úroku. Vědí snad tyto instituce něco, co běžný občan vědět nemůže nebo snad není schopen pochopit? Tyto instituce samozřejmě vědí, že neustálý tisk peněz snižuje jejich kupní sílu a hodnotu jejich svěřeného kapitálu. Toto běžný občan netuší, a když slyší slovo inflace, vyvstane před ním většinou větší účet za benzín, elektřinu, potraviny atd. Toto navýšení cen je však jen příznakem inflace, tedy procesu dovýroby peněz, kdy se zvětšuje jejich objem a tak se ředí jejich kupní síla.
Zároveň finanční instituce vědí i to, co pochopí každý průměrně matematicky gramotný občan. Tedy to, že dluh se nedá dost dobře hradit donekonečna vždy další půjčkou. Zkrátka a dobře, jednou vás dluh se stále vyššími úroky dožene. Nebudeme se tady zabývat líčením okolností, za jakých se potom bankrot odehrává. Každý si to jistě umí představit sám v osobní rovině. Na rovině firem zkušenosti jsou, na rovině států to už příliš předvídat neumíme, ale obrázky a informace z Řecka napovídají, že to nebude nic příjemného.
Vychází nám tedy, že v současné době jsou hlavní obavy těch, co si hlídají svůj kapitál nebo osobní úspory zcela totožné. Na jedné straně je to ochrana kapitálu před jeho znehodnocením u velkých institucí a na straně spořivých občanů ochrana úspor před ztrátou kupní síly. Motiv tedy zcela stejný. Další obavou v současné době celosvětové dluhové krize, je obava z krachů států a s nimi spojeného krachu měn.
Nyní se vraťme k hlavní otázce v titulku. Může zlato v takovéto mimořádné situaci pomoci uchovat kupní sílu a zároveň nás pojistit proti případnému krachu národních měn, tedy našich peněz? Nikdo nevidíme do budoucnosti, a proto pro takové případy je vždy dobře hledat poučení v minulosti. Právě minulost a historické zkušenosti nám potvrzují, že proces tvorby peněz, které nebyly ničím podloženy, ve všech případech vždy jednoznačně ztroskotal. Jediný rozdíl byl vždy v tom, jak dlouho měl trvání a za jakých podmínek skončil. Podíváme-li se například do 14.století do Lombardie nebo do 18.století do Francie ( tzv. Mississippi bubble), zjistíme, že výsledky takovýchto pokusů skončily vždy katastrofálně. V celkem nedávné historii, kdy peníze ztrácely rychle svou kupní sílu, jako bylo krize 30.let a krize v USA v letech 1971- 1980 zlato potvrdilo funkci jednoho z nejbezpečnějších aktiv. Kupní síla zlata v těchto obdobích dokonce vzrostla 15krát a 17 krát. Možná to je důvod, proč velké finanční instituce zlatu a jeho schopnostem stále více věří.
Přestože do budoucnosti bohužel nevidíme, spoléhat se na to, že tentokrát to dopadne jinak a pro nás všechny dobře, je přinejmenším lehkovážné, jestli ne přímo nezodpovědné. Zlato rozhodně není klasická investice a ani klasická pojistka, přestože tak v nejistých dobách vždy funguje. Co tedy zlato opravdu je? I tady nám napoví historie.
Zlato sloužilo celých 5000 let jako peníze a až rok 1971 udělal za tímto obdobím tečku. Na jak dlouho? Zdá se, že období peněz krytých dluhy států končí a zlato se vrací ke své historické funkci peněz. Jsou to peníze, které se nedají množit ani digitálně, ani tiskem. Hlavní výhoda zlata jako peněz je však především v tom, že jsou to peníze, které nikomu nic nedluží a sami o sobě nejsou dluhem. Jak jinak si uprostřed celosvětové dluhové krize vysvětlit počínání evropského parlamentu, který v měsíci červnu schvaluje uznání zlata za stejně klasifikované prvotřídní aktivum jako jsou dluhopisy zemí s ratingem AAA?
Výroční zpráva Světové rady pro zlato
1. 6. 2011, Jan Železník
Organizace World Gold Council (Světová rada pro zlato) vydala v dubnu 2011 svoji výroční zprávu o stavu světových zásob zlata a celkové likviditě na trhu se zlatem.1 Tato organizace spolupracuje s investory, klenotníky, technologickým sektorem, vládními agenturami a centrálními bankami. Je považována za velmi renomovaného odborníka v získávání věrohodných informací na globálním trhu se zlatem. Její hlavní sídlo se nachází v Londýně a její další pobočky na Dálném východě, v Turecku, Evropě a USA.
Světové zásoby, tržní kapitalizace a centrální banky
Podle odhadů WGC bylo doposud vytěženo přibližně 168.300 tun zlata během historie lidstva. Převážná část tohoto zlata se vytěžila až od druhé poloviny 19. století. Vzhledem k tomu, že zlato je v podstatě nezničitelné, se veškeré množství zlata v té či oné formě nachází zde na zemi.
Graf č. 2 znázorňuje, že přibližně 50% (84.100 tun) uvedených světových zásob zlata se používá ve šperkařství. Pro využití v technologickém sektoru (elektronika, mobilní telefony, zdravotnické pomůcky apod.) se používá přibližně 12 % (20.200 tun). Soukromé investice dosahují 18.7% (31.400 tun) a jako úřední rezervy drží centrální banky 17.2% (29.000 tun) zlata.
Pomiňme nyní funkci zlata jako komodity (šperkařství , průmysl) a zaměřme se na jeho využití jako reálného finančního aktiva. Pro tento účel budeme používat pouze množství zlata drženého centrálními bankami a soukromými investory, tj. 60.400 tun. Pokud toto množství vynásobíme průměrnou cenou zlata za rok 2010, dosáhneme částky 2.400 miliard USD. Samo o sobě nám toto číslo mnoho nepoví. Ale pokud ho porovnáme např. s největšími firmami světa podle tržní kapitalizace (Exxon Mobil 323 miliard USD , Apple 239 miliard USD, hodnota k 31.12.2010, zdroj Bloomberg , graf č. 1) nebo s největšími trhy vládních dluhopisů vybraných zemí (graf č. 4), uvědomíme si skutečnou velikost trhu se zlatem.
Dle grafu č. 4 je trh se zlatem (měřeno hodnotou v USD) větší než jednotlivé dluhopisové trhy všech evropských zemí a pouze trhy s dluhopisy USA a Japonska dosahují vyšších hodnot.To znamená, že pro institucionální investory, kteří hledají trhy s velkou likviditou a objemem, je trh se zlatem ideální příležitostí pro alokaci jejich finančních aktiv.
Jedním z institucionálních investorů jsou také centrální banky.2 Počátkem 90. let centrální banky uzavřely dohodu (Central Bank Gold Agreements) o postupných prodejích svého zlata na volném trhu. Důvodem byla restrukturalizace jejich portfolií. V průměru bylo prodáváno 400 tun zlata ročně. Celková částka poté dosáhla přibližně 3.884 tun zlata. Takto se dostala část zlata z oficiálního držení do soukromých rukou. Teprve v roce 2010 začaly opět nákupy zlata ze strany centrálních bank. Centrální banky tak netvořily své rezervy ve zlatě, ale v zahraničních měnách. Dramatický růst světových měnových rezerv od roku 2000 můžete vidět v grafu č. 3. Zatímco externí rezervy vzrostly ze 2 na 10 bilionů USD, alokace do zlata zůstaly v podstatě nezměněny (13% z celkových světových rezerv).
Avšak kvůli dostatečné velikosti trhu se zlatem je docela logické, že centrální banky pokračují v držení zlatých rezerv, jelikož zlato zůstává stále 3. největším rezervním aktivem po USD a Euru.
Likvidita a obchodovatelnost
Zlato se obchoduje 24hod denně (mimo víkend) na globálních OTC (over-the-counter) trzích. Obchodování si můžeme představit zhruba následovně: nejdříve se obchoduje na burze v Sydney a Hong Kongu, v průběhu dne přechází obchodování do Londýna a následně do New Yorku (NYMEX). Mimo tyto hlavní burzy se zlato obchoduje ještě nepřetržitě na elektronické burze GLOBEX (New York). Další významné burzy se nacházejí v Tokyu (TOCOM) a v Indii - Multi Commodity Exchange of India (MCX).
Dle průměrných údajů LBMA (Lodnon Bullion Market Association) z roku 2010 dosahují denní transakce se zlatem na účtech v Londýně (loco London) částky 22 miliardy USD (cca 18 mil. trojských uncí denně). Avšak toto číslo zahrnuje pouze přesuny skutečného fyzického zlata. Pokud bychom zahrnuli i další finanční operace (např. obchody s futures, ETF apod.), dostaneme se až na částku v rozmezí 67 - 224 miliardy USD. Pokud vezmeme v úvahu konzervativnější částku 67 miliard USD, můžeme v grafu č. 11 vidět, že denní objem obchodů se zlatem je vyšší než objem obchodů s dluhopisy některých zemí (Německo, Velká Británie, Japonsko).
Jelikož se zlato obchoduje na celém světě, není možné podchytit všechny uskutečněné denní transakce (především privátní). Z tohoto důvodu se někteří manažeři velkých fondů ptají WGC, kolik zlata mohou nakoupit či prodat, aby si nevyhnali cenu příliš vysoko nebo naopak nestlačili dolů. WGC uvádí příklad z oficiálních zdrojů, kdy se v září 2009 rozhodly MMF (Mezinárodní měnový fond) a BIS (Bank for International Settlements) prodat 403 tuny zlata v roce 2010. Mimo volný trh (off-market) bylo prodáno 200 tun centrální bance v Indii, 10 tun Sri Lance a Bangladeši, 2 tuny Mauriciusu. Zbylých 181 tun bylo prodáno na volném trhu (on-market). Z těchto údajů nám vychází, že MMF prodával průměrně 18 tun zlata měsíčně v období 2 – 12 / 2010 bez významného projevu na ceně. Naopak cena v tomto období rostla (graf č. 13)
Ze zprávy WGC tak vyplývá, že velcí investoři se nemusí obávat o likviditu a „hloubku” trhu se zlatem. I drobní investoři, kteří obchodují s menšími slitky a mincemi (od 1 kg níže), mohou kdykoliv své zlato typu “Good Delivery” bez problémů prodat či koupit u lokálních obchodníků se zlatem za aktuální ceny. Se zlatem se vždy hojně obchodovalo a také obchodovat bude. Díky svým jedinečným vlastnostem nadále zůstává unikátním aktivem k uložení peněžních prostředků.
Zlaté rezervy držené centrálními bankami vybraných zemí
Pořadí...Držitel ...Množství drženého zlata v tunách
1. United States ..... 8,133.5
2. Germany ..... 3,401.0
3. MMF ..... 2,814.0
4. Italy ..... 2,451.8
5. France ..... 2,435.4
6. China ..... 1,054.1
7. Switzerland ..... 1,040.1
8. Russia ..... 811.1
9. Japan ..... 765.2
10. Netherlands ..... 612.5
11. India ..... 557.7
12. ECB ..... 502.1
13. Taiwan ..... 423.6
14. Portugal ..... 382.5
15. Venezuela ..... 365.8
16. Saudi Arabia ..... 322.9
17. United Kingdom..... 310.3
18. Lebanon ..... 286.8
19. Spain ..... 281.6
20. Austria ..... 280.0
21. Belgium ..... 227.5
Např. Řecko je na 30. místě s 111.5 tuny a Česká republika je s 12.6 tuny na 63. místě mezi Kambodžou a Jordánem.
--
